Sny

19. ledna 2015 v 15:32 | Siljera |  Sny
Takže... sny. Všichni spíme a (téměř) všichni máme sny. Sny se liší stejně jako se liší životy skutečných lidí; někdy jsou pěkné a přejeme si, aby nikdy neskončily, někdy to jsou příšerné noční můry, ze kterých se chceme co nejrychleji probudit a některé sny jsou překvapivě nudné a nezajímavé. Snům se v mnoha kulturách přikládá velký význam a mnoho lidí věří, že jsou sny mnohem víc než jen pokus mozku uspořádat a utřídit si paměť. Ať už tomu věříte nebo ne, ať už se každou noc těšíte na to, co se Vám bude zase zdát, nebo uleháte ve strachu z toho, co Vás dnes v noci ve snu zase roztrhá na kousky, sny jsou nejspíše přirozeností Vašeho života. I když si někdy člověk přeje, aby to tak nebylo.

 

Jsem zpátky

17. ledna 2015 v 14:51 | Siljera |  Co se jinam nevešlo
Ahoj všichni!
Takže... ano, jsem zpátky. Nejsem si jistá, jak dlouho jsem vlastně byla pryč, ale bylo to hodně dlouho. Když jsem se teď podívala, poslední článek jsem napsala 20. ledna 2013. Nemůžu tomu uvěřit. Je vůbec možné, že má tenhle blog už tři roky a dva z toho jsem na něj vůbec nepsala? Co jsem to za člověka?
Každopádně jsem se rozhodla začít znovu a musím říct, že jsem ráda, že jsem zpátky. Chybělo mi tohle všechno. Ze začátku ani moc ne, ale jak šel čas, začalo se mi stýskat a teď si uvědomuji, jak strašně jsem se vlastně toužila vrátit. Jsem vážně ráda, že jsem si založila tenhle blog. I když se to nezdá, bylo to pro mě hodně velké rozhodnutí.
Nemůžu ovšem říct, že jsem na sebe příliš hrdá. Měla jsem rok na to něco tady vybudovat, napsat něco smysluplného, ale když jsem si četla některé své dřívější články, chtělo se mi zvracet. Byly většinou špatné, i když musím přiznat, že některé, o kterých jsem si tehdy myslela, že jsou skutečně otřesné, nebyly s odstupem času zas tak hrozné. Tak jako tak jsem se ale rozhodla začít úplně odznovu, zkusit to ještě jednou a od nuly. Nepředpokládám, že to tentokrát bude nějak znatelně lepší, ale myslím, že to už alespoň nebude horší. Je čas udělat zase nové chyby a napsat články, které budou hrozné zase jiným způsobem. Projít si novými tvůrčími bloky a prožít to všechno, co k blogování patří, ještě jednou, i když tentokrát zase trochu jinak. Rozhodně jsem se od té doby změnila, ale doufám, že ne natolik, abych v sobě úplně ztratila to, co mě donutilo založit tenhle blog a co jsem do něj dřív vkládala. Doufám, že se po těch dvou letech budu moct zase vrátit a cítit se tady tak dobře jako kdysi.
No, tak to byl jen krátký uvítací článek. Nemám k tomu už víc co říct a tak Vám jen poněkud opožděně popřeji vše nejlepší do nového roku a snad se zase brzy uvidíme. :)

Kam dál

Reklama